Gestalt terapie

gestalt psychoterapie

Několik lidí se mě ptalo na to, co je Gestalt psychoterapie, a tak jsem se rozhodla o tomto terapeutickém přístupu napsat trochu více.

Gestalt terapie je humanistický typ psychoterapie a poradenství, který má své kořeny v psychoanalýze, Gestalt psychologii a fenomenologii.

Je také inspirován existencialismem a východní spiritualitou, zejména zen-buddhismem. Stručně můžeme popsat některé principy a přístupy Gestalt terapie jako takové:

Princip „tady a teď“:

Žít zde: zkoumání a vypořádávání se s tím, co je přítomné a děje se v přítomnosti. Minulost a budoucnost si můžeme uvědomovat pouze v přítomném okamžiku.

Někdy je samozřejmě důležité podívat se i do minulosti nebo budoucnosti, ale to můžeme udělat pouze z pozice „tady a teď“.

Uvědomění

Jedním ze způsobů, jak popsat uvědomění, je neverbální vnímání nebo vědění o tom, co se děje tady a teď, je to vědění i bytí. Nejdůležitějším úkolem v Gestalt terapii je pak zvyšování uvědomění klienta – jeho pocitů, myšlení, chování, vnímání těla a uvědomování si například i toho, jak klient navazuje vztahy s ostatními lidmi a jaké jsou jeho vztahy.

Čeho si nejsem vědoma, tedy neuvědomuji si, že je to moje, tak s tím nemohu pracovat. Na druhou stranu co si uvědomuji, s tím můžu dál pracovat a nabízí se mi možnost být bohatší, celistvější, zdravější atd.

Každý má širokou škálu způsobů, jak se vyhnout uvědomění – rozpoznáním těchto způsobů, a to jak si je můžeme uvědomit, je často první krok ke změně.

Zkušenosti

Učíme se nejen z informací zvenčí, ale především z vlastních zkušeností. Z těchto zkušeností se můžeme naučit, pochopit a integrovat je. Osobní zkušenost je pak předpokladem osobní změny.

U prožitků je důležité, že zaměřujeme svou pozornost na něco jiného než jen na naše myšlenky a soustředíme se spíše na vnímání pocitů, fyzických vjemů, chuti nebo dýchání, tedy prožíváme realitu a nejen to, co si představujeme.

Nesoudit a dovolit si vnímat naše nepříjemné pocity nebo bolest, stejně tak jako vnímat i naše radostné pocity, to nám umožňuje je prožívat a cítit, čili neomezovat naše vědomí – vše je platné.

Fenomenologie

Fenomenologický přístup znamená zůstat co nejblíže zkušenosti klienta, zůstat v okamžiku tady a teď spíše než interpretovat klientovo chování. Cílem tohoto přístupu je také pomoci klientům prozkoumat a uvědomit si, jak chápou svět.

Teorie pole

Teorie pole v Gestalt perspektivě znamená holistický pohled na klienty – všechny aspekty těla, mysli a emocí, současné a historické okolnosti, kulturní, sociální, ekonomické, duchovní a politické vlivy.

V terapii a ve vztahu k terapeutovi se mohou objevit stejné nebo podobné vzorce prožívání a chování, které klient zná ze svého života. To by mohlo přinést příležitost k novému učení a prohloubení porozumění jak pro klienta, tak pro terapeuta.

Odpovědnost

Terapeut nabízí uvědomění, sebeobjevení a změnu a je na klientovi, zda to přijme. Odpovědnost není nějaký obraz nebo tvrzení, ale nevyhnutelná skutečnost. Jsme zodpovědní za vše, co děláme. Naší jedinou možností je buď to přijmout, nebo to odmítnout.

Dialog

Terapeut nabízí dialogický vztah a má v úmyslu být s klientem plně přítomen, chápat, ověřovat – to vše autenticky. Přes znalosti a odbornost terapeuta se nestaví do pozice experta, ale jako angažovaného společníka podporujícího vzájemné zkoumání toho, co se v klientově životě děje.

Experiment

Experimentování může přinést do terapie další kreativní rozměr a příležitost pro klienta naučit se nebo zažít něco nového a zvýšit uvedomění.

Je to pozvání k nové možnosti zkoumání. Před provedením experimentu je prvním krokem domluvit se s klientem, zda je připraven vyzkoušet něco nového.

Některé příklady experimentů jsou: zaměření na pohyb nebo držení těla, vedené vizualizace, používání uměleckých materiálů, používání jiných forem vyjádření (hudba, hlas, herectví, tanec, bubnování, fotografie, psaní, malování…), změna obvyklé reakce nebo vymýšlení nových odpovědí např. „použitím prázdné židle“.

Polarity

Každý má tu část nebo masku sebe sama, kterou ukazujeme světu a co vnímáme jako špatné nebo nepřijatelné, necháváme si je pro sebe nebo vytlačujeme ze svého vědomí.

Každý z nás může být laskavý a starostlivý, ale také krutý a necitlivý. Z Gestalt perspektivy je užitečné objevit a přijmout všechny naše části, které nemáme rádi, popíráme nebo ty, které jsou vytlačeny z našeho vědomí.

Jako bychom přišli se světlem vědomí do temné jeskyně svých starostí, strachů či potlačených vzpomínek a začali vynášet na světlo to, co je potřeba.

Pokud také přijmeme a znovu si přivlastníme naše „stínové“ části, můžeme se stát zralejšími a celistvějšími bytostmi. Tento druh vnitřní práce nám také může pomoci objevit naše skryté dary a stát se tak více naplněnými lidmi.

Autor: Lenka Hamerská

Zaujal-li vás můj článek, můžete mne kontaktovat zde.

Zdroje a inspirace:

Joyce, P. Sills Ch. (2014) Skills in Gestalt Counselling and Psychotherapy. London: Sage Publications Ltd.

Naranjo, C. (1993). Gestalt therapy-The attitude and Practice of an Atheoretical Experientialism. Wales: Crown house.

Zinker, J. (1977) Creative Process in Gestalt Therapy. New York: Random House.

cs_CZ